Oslavka s Karlem

No, tak jsme teda vyrazili na Jihlavku Oslavku a podobný místa. Nebylo to nějak přesně určený kam a kudy pudem.
 A podle toho to taky vypadalo, ještě že jsem se zvolil vůdcem skupiny ( Tygrová, Majk, Karel a já).
 Hrozně jsme bloudili, prakticky celou dobu.
 Fůůůrt sme šli , teda spíš lezli, do kopca. Ale fakt furt.
A taky pršelo, ale jen v noci, aby se nám lépe hajkalo.
 No, a hlavně tam se to zlomilo, a bylo mi jasný, že přesně tohleto je to, proč jezdíme :-)
 Zkrátka s některejma tvorama budeš děsně rád kdekoli.



 No, a tak ještě nakonec, Karel co byl s náma po mnóóóha letech, byl statečný, šlapal jako mladík, i když už byl v té době kmet. Tak ten nám tenkrát předvedl , že není věk, ani čas, kdy by se mělo s vandrováním končit.  A byl to jeho poslední vandr.
                                                  Karle díky a            dobrou sladkou teplou...